Fotbalisté Dolních Chaber mají po dvou kolech I. A třídy nejlepší útok v pražských soutěžích. Tým dokázal nastřílet už 15 gólů! Velmi výrazně k tomu přispěla víkendová kanonáda, kdy Chabry doma znemožnily Šeberov málokdy vídaným poměrem 14:3! „Našim klukům se opravdu dařilo. Na co sáhli, to se jim povedlo. Byla radost se na ně dívat,“ hodnotil rekordní výhru trenér Milan Baloun. Jaký je to pocit, mít nejlepší útok v Praze? (Usmívá se) Musíme stát nohama na zemi, protože Šeberov nepatřil mezi nejsilnější soupeře. Vymlouvali se, že mají čtyři hráče na dovolené, ale já tohle moc neberu. My se taky nikdy nevymlouvali, když nám někdo chyběl. Prostě k nám přijeli v jedenácti a dostali čtrnáct gólů. Takový zápas se asi dobře koučuje, ne? To víte, že jo. Rozhodně o dost lépe než týden předtím, kdy na nás nastoupil opravdu kvalitní soupeř (Dolní Chabry prohrály s Třeboradicemi 1:2). Tam hráli mladí a běhaví kluci, kteří byli velmi dobře vybavení po technické stránce, navíc se na známá jména v naší sestavě chtěli vytáhnout. Ve vaší sestavě se objevuje Vízek, Šmicer, Berger, Hašek, či Jiří Rosický. To je na I. A třídu obrovská síla. Myslíte, že budete i nadále takhle produktivní? Budeme chtít i nadále dávat hodně gólů a využít kvalit všech hráčů, které jste jmenoval. Ale zároveň pro nás platí, že góly nechceme dostávat. I na téhle úrovni musíte myslet na zajištěnou obranu. Překvapilo mě, že vám byl Šeberov schopný dát tři góly. To nebývá obvyklé, že tým, který tolik inkasuje, najde síly, aby také sám skóroval, navíc třikrát. To bylo způsobené tou naší euforií směrem dopředu. Kluci chtěli dát logicky co nejvíc gólů, když to měli takhle perfektně rozjeté, a pak trochu zapomínali bránit. Můžete vůbec po hráčích, o kterých byla řeč, chtít, aby bránili? Můžu! Bránit musí všichni. Je sice hezké, když dáme pět gólů, ale když jich šest dostaneme, bylo by to špatně. Ty tři inkasované branky pramenily také z toho, že nehrál jeden z našich nejlepších obránců Jindra Pěnek, který měl z rodinných důvodů volno. Myslím, že v dalších zápasech nám někdo bude dávat tři góly těžko. Vypadá to, že se do Chaber naučili chodit diváci. Na Šeberov jich přišly tři stovky. Co vy na to? Na první zápas s Patrikem Bergerem přišlo 500 diváků, teď jich bylo 300. A to ještě hrajeme v sobotu odpoledne, kdy jsou lidé na víkend pryč. Pokud bychom nastupovali v neděli odpoledne, asi by jich přišlo ještě víc. Takové návštěvy nechodí ani v divizi a moc nás to těší. Ono taky sledovat v akci Patrika a Šmícu, to je lahoda. Tenhle náš tandem ještě doplňuje Láďa Vízek, Ivan Hašek a Jirka Rosický. Láďa Vízek po zápase říkal, že kdyby proti Šeberovu hrál Ivan Hašek, dal by šest gólů a já si myslím, že je to pravda. Budete mít s touhle sestavou letos větší ambice, třeba postupové? Určitě ne. Jsou tady kluci, kteří si chodí zahrát fotbal pro potěšení, přebor je o něčem jiném, to bychom se museli posílit, víc trénovat. Myslím, že už takhle jsou Dolní Chabry dost zviditelněné. Jen je škoda, že se do fotbalu moc nehrne místní městská část, možná by nějaká podpora byla v tuhle chvíli na místě. Přeci jen, taková jména, co máme v sestavě my, asi žádný jiný amatérský tým v Česku nemá. Když vás neláká vyšší soutěž, čeho tedy chcete v Chabrech dosáhnout? Kromě Patrika Bergera jsme se posílili o Honzu Bauera, který kopal v béčku Slavie, ale má nějaké problémy s kolenem, takže je u nás. V minulé sezoně jsme chtěli být do sedmého místa, a i když jsme se trochu trápili, na konci jsme do toho šlápli a skončili šestí. Teď jsem dal cíl do pátého místa, což bychom mohli úplně v pohodě splnit. Doufám, že se nám to povede ještě malinko vylepšit, třeba na čtvrtý stupínek. A co když vaše hvězdy budou některé zápasy kvůli svým povinnostem vynechávat? Třeba teď asi nebude Ivan Hašek ani Šmíca, kterým začíná příprava kvalifikační zápas s Litvou. Máme tady ale mladé kluky, kteří se budou snažit je zaskočit. Patrik Berger bydlí kousek od hřiště, ten by měl chodit pravidelně. Myslím, že má dostatečnou autoritu, aby udržel v týmu morálku, abychom pořád předváděli atraktivní fotbal. Vaše pozice je ale výrazně ztížená tím, že se proti vám chtějí soupeři vytáhnout, ne? Samozřejmě. Trénoval jsem mladší dorost ve Spartě a kamkoliv jsme přijeli, ať to bylo Brno, Ostrava, Jihlava nebo České Budějovice, všude se na Spartu chtěli vytáhnout, což se jim i kolikrát podařilo. Jejich výkony šly nahoru jen tím, že tam byla Sparta. U Chaber je to teď něco obdobného. To abyste víc trénovali. Chodí vůbec vaše hvězdy trénovat? Patrik se Šmícou se snaží chodit jednou týdně. Láďa Vízek má i jiné aktivity jako je golf nebo tenis, ten se z tréninků omlouvá. Ale v jeho letech už ho nemůžete honit po hřišti, znám to. Je mi stejně a při vší úctě: když si zahraju tenis nebo fotbal, tak mě druhý den bolí celé tělo. Láďa Vízek má ale v mančaftu pevné místo, v 55 letech chce hrát, je velkou osobností a tahounem. Je to známý srandista, dodává tady tomu atmosféru. Díky němu přišel vlastně Šmíca, pak zase jeho velký kamarád Patrik Berger. Jsou rádi, že si spolu můžou zahrát, chtějí si na fotbale udělat krásný den, žádné další ambice už nemají. I když Láďa Vízek říká, že jako jediný chce postoupit do přeboru, ale samozřejmě to nemyslí vážně. Plánujete do budoucnosti i nějaká další známá fotbalová jména? Kluci mají ve fotbalovém světě široký okruh přátel, když se s někým domluví, tak se můžeme posílit i o další známá jména, proč ne? Nedávno třeba oslovili Radka Bejbla, ale ten už fotbal hrát nechce. Leda nějaké srandamače, ale nic pravidelného. Teď se žádný přestup nechystá.

DOLNÍ CHABRY S HVĚZDAMI V SESTAVĚ DALY ŠEBEROVU 14 GÓLŮ, MAJÍ TAK NEJLEPŠÍ ÚTOK V PRAZE

Mužstvo Dolních Chaber, účastník I.A třídy, se po úvodní překvapivé porážce rozjelo a teprve teď ukázalo svůj potenciál. Odrazil se v bláznivém skóre 14:3, jímž domácí porazili v sobotu Šeberov. A velký podíl na tom měl i Patrik Berger. V německém Dortmundu ho milovali pro jeho tvrdou střelu, v anglickém Liverpoolu pro milimetrově přesné centry a nyní se stal miláčkem pražského předměstí Dolní Chabry. "Ale to jen díky tomu, že tam chodím a občas se na někoho usměju," neztrácí smysl pro humor nová hvězda. V Dolních Chabrech se Berger sešel s dalšími bývalými reprezentanty Ivanem Haškem, Ladislavem Vízkem a Vladimírem Šmicerem, v týmu je i Jiří Rosický, bratr hvězdy Arsenalu. Proti Šeberovu Hašek nehrál, Šmicer dal dva góly, jednou se trefil Vízek. Převážně těžili z Bergerových nahrávek. V sobotu jste si s chutí zastříleli. Zažil jste někdy podobně divoký soutěžní zápas? Pokud mluvíme o mistrovských zápasech, tak ne. Tohle byl vážně extrém. Bylo až neuvěřitelné, co se nám opakovaně dařilo. Prvních šest střel na branku znamenalo pět branek. Vy jste dal první gól v novém působišti. Měl jste to drahé do týmové kasy? Vzhledem k tomu, že jsem na zápas přišel pozdě a ještě mi v šatně zazvonil telefon, tak jo. Už minulý týden jsem platil zápisné. Snad jsem si to do konce sezony vybral. Zdá se, že jste zase fotbalově pookřál a na hřišti se bavíte. To víte, tréninky máme jen dvakrát týdně a to často ani nestíhám, takže trénuji míň. Díky tomu mě tolik nezlobí kolena a hned se mi hraje v pohodě. To jste dokázal proti Šeberovu, kdy jste nahrál na devět branek svým spoluhráčům. Nějak mi to vycházelo. Ale tak kluci si to snad užili. Někdo prý dal svůj první hattrick, tak jsme mu to zpříjemnili. Dáte si teď po zápase v klidu i pivo? Zrovna tenhle bláznivý výsledek jsme zapíjeli do tří do rána. Jak vůbec k zápasům v I.A třídě přistupujete? Nechci prohrát. Snad nikdo z nás nechce prohrát. Je to regulérní soutěž a my hrajeme pro místní lidi. A že jich na vás chodí skutečně hodně. Je skvělé, jak nám fandí. Místní diváci si to užívají. Baví je, že jsme v naší soutěži mediální jedničkou. Základ je, abychom jim dělali radost. Jaká je parta v kabině s tolika hvězdnými jmény? Parádní. A nejde jen o nás bývalé hráče, ale i o kluky, co jsou v týmu běžně. Jsme zkrát

Výhru 14:3 jsme slavili až do rána, řekl Patrik Berger

Jako by se čas vrátil zpět. Červený dres ala FC Liverpool opět oblékl Patrik Berger. Fotbalista, jenž v lednu kvůli zraněnému kolenu ukončil ve Spartě profesionální kariéru, se v něm představil v Dolních Chabrech, v pražské I. A třídě. Tam si zahrál ve společnosti Vladimíra Šmicera, Ladislava Vízka, Ivana Haška, či Jiřího Rosického. I tak ale Dolní Chabry zápas s Třeboradicemi prohrály 1:2. Berger měl po zápase dobrou náladu z toho, že si opět zahrál fotbal, ale dobrý pocit mu kazil právě výsledek. „Je to škoda, měli jsme aspoň vyrovnat,“ svěřil se Berger. Máte za sebou první soutěžní zápas po řadě měsíců, kdy vás trápilo zraněné koleno. Věřil jste, že se opravdu ještě objevíte na trávníku v roli hráče? Věděl jsem, že se vrátím k fotbalu. Koleno potřebovalo pauzu, vypadalo to tak na půl roku, aby se všechno zlepšilo. Taky mi bylo jasné, že když budu hrát, tak za Dolní Chabry. Takže vás kamarád Vladimír Šmicer nemusel přemlouvat? Nabídek jste měl možná víc... Kdepak, že bych šel jinam, to nehrozilo. Bydlím tady a spoustu kluků znám. Stejně jsem se chtěl hýbat, tak nebylo co řešit. Navíc je paráda zahrát si s takovými hráči jako jsou Šmíca, Láďa Vízek, Ivan Hašek nebo třeba Jirka Rosický. Pamatujete si vůbec, kdy jste si zahráli v mistrovském zápase spolu s Vladimírem Šmicrem? To už je dávno. Kopali jsme spolu naposledy asi před pěti lety za Liverpool, přesně to nevím. A teď jsme vlastně hráli ve stejných dresech. Bylo to moc příjemné. Jaký na vás udělala dojem pražská I. A třída? Bylo docela vedro, a tak jsem byl překvapený, že se v tom zápase možná zbytečně moc běhalo, snad víc než v lize. Zápas to byl náročný. Pro soupeře je motivace, když máme v sestavě taková jména, ale i my chceme vyhrávat. Mrzí mě, že jsme aspoň nevyrovnali. Určitě se nechodím na hřiště jen vyprdět. Takže jste poznal, že soutěž nebude asi jednoduchou procházkou. Jak moc zápas bolel? Ukázalo se, že nám tady z těch soupeřů nikdo nedá nic zadarmo. Ale co se týče hry, samozřejmě tam fauly byly, ale nic hrozného. Všechno bylo v duchu fair play. Jediný gól daly Dolní Chabry z penalty, která byla nařízena po faulu na vás. Neuvažoval jste o tom, že jí půjdete kopat? Nakonec ji proměnil Jiří Rosický. Já jsem přišel do klubu jako poslední, v téhle konkurenci to není jen tak, jít na penaltu. Nemrzí vás s odstupem času konec ve Spartě, nenapadlo vás, že jste nyní mohl ještě hrát první ligu? Kdybych byl stoprocentně zdravý, tak jsem neměl důvod končit. Ale bylo jasné, že koleno by tu zátěž nevydrželo. Samozřejmě mě to napadne a nohy mi cukají. Ale cukání zahrát si je jedna věc a zdraví ta druhá, důležitější. Tak to beru. Není důvod, abych na Letnou chodil s kapesníkem a brečel. Prostě to dál nešlo. Jste vůbec s někým ze Sparty v kontaktu? A co říkáte na výkony svého bývalého klubu? Stýkám se s brankářem Blažkem, i dalšími hráči jako třeba s Kladrubským, nebo Kadlecem. Není problém. Ale jinak ke Spartě nechci nic říkat, nezlobte se. Chodíte na Letnou alespoň v roli diváka? Ano, už jsem na Spartě byl. Naposledy na předkole Ligy mistrů, kdy hrála se Žilinou. A co na Slavii? Za tu jste taky hrál a navíc máte permanentní vstupenku... Na Slavii jsem ještě nebyl, ale uznávám, že je to od klubu hezké, když permanentku dostane každý, kdo v jejím dresu nastoupí ke stovce ligových zápasů. Ale nebyl jsem tam, ještě se tam nehrál tak zajímavý zápas, který by mě tam přilákal. Takže ani nemůžu říct, vedle koho sedím. Zajdu se nejspíš podívat až na derby Slavie se Spartou. INTERNACIONÁL LADISLAV VÍZEK MUSEL DO BRANKY A TVRDIL: BYLA TO PREMIÉRA I DERNIÉRA! Během kariéry kouzlil Ladislav Vízek v záloze pražské Dukly i československé reprezentace. V pětapadesáti letech si ale vyzkoušel novou roli. Když byl v první půli vyloučen gólman Dolních Chabrů a v zápise nedopatřením nebyl napsán náhradní brankář, postavil se mezi tyče právě Vízek. „Bylo to poprvé v kariéře a taky naposledy,“ měl jasno zkušený internacionál. Za svůj výkon se ale nemusel stydět a mnohdy doslova čaroval. Za svá záda pustil Vízek míč jen po ráně z penalty, podruhé pak soupeř trefil přesně k tyči. Další šance, stejně jako rány ze střední vzdálenosti likvidoval s jistotou a u fanoušků získával respekt. „To mě těší, ale stejně už do branky nepůjdu. Je to nejhorší možné místo,“ narážel Vízek na známý fakt, že když chybuje gólman, tak už nikdo nemůže přehmat napravit. Ze začátku jej fanoušci povzbuzovali s úsměvem. „Láďo, můžeš rukou,“ křičeli třeba ve chvíli, kdy olympijský vítěz z roku 1980 dokráčel v dresu s dvacítkou na zádech poprvé mezi tři tyče. Pak už ale většinou fandové tleskali, a když zmařil soupeři tutovku, vyvolávali i jméno známého hráče. „V poločase jsem si říkal, že to kluci po přestávce otevřou a budou riskovat, protože jsme nechtěli prohrát. Když jsem jen pomyslel na to, že na mě budou soupeři chodit sami, tak jsem měl z toho snad čtyřicítku horečku,“ smál se Vízek. Nakonec si ale vysloužil pochvalu a to nejen od diváků, ale i od spoluhráčů. „Prostě dokázal, že může hrát všude,“ prohlásil třeba Ivan Hašek, předseda Českomoravského fotbalového svazu, který odehrál celý zápas. STOPER DROBNÝ NECHTĚL ZA TŘEBORADICE HRÁT, PŘESVĚDČIL HO AŽ PREZIDENT Fotbalisté Třeboradic měli v duelu s Dolními Chabry v sestavě také borce s prvoligovými zkušenostmi. Na místě stopera odvedl skvělou práci devětadvacetiletý Václav Drobný, který naposledy působil v Bohemians Praha, během kariéry ale kopal i za Spartu, Štrasburk či Aston Villu. Po zápase neskrýval spokojenost, už před zápasem prý burcoval spoluhráče, že mají i proti silnému soupeři na dobrý výsledek. „Mám radost, že jsme vyhráli, ale pro mě ten zápas nijak zvláštní nebyl, spíš pro mé mladší spoluhráče,“ vykládal Drobný po výhře nad Dolními Chabry 2:1. „Říkal jsem jim, že soupeř má sestavu nabitou velkými jmény, ale že to jsou jen fotbalisti, a když budeme hrát dobře zezadu, tak máme šanci. Přesně to se povedlo.“ Stoper už dříve vyhlásil, že bude tým z Třeboradic jen trénovat, na hřiště se mu nechtělo, ale nakonec se do středu defenzivní třeboradické řady postavil. „Nastoupil jsem jen proto, že mě o to požádal prezident klubu,“ vysvětlil Drobný, že se na jeho rozhodnutí do budoucna nic nemění. V obraně přitom působil jistým dojmem, dokázal, že by mohl hrát daleko vyšší soutěž. „Po posledních zkušenostech na Střížkově už nemám ambice živit se v Česku fotbalem. Věnuji se podnikání a tady dělám fotbal pro radost,“ doplnil obránce.

BERGER HRÁL POPRVÉ ZA DOLNÍ CHABRY, ZA KTERÉ CHYTAL VÍZEK!