..boj!

Na hlavu korespondenta zpráv fotbalových příspěvků Staňkovského mužstva se snesla nemilosrdná kritika. S rčením o ševci a jeho kopytu dnes vkládá poslední pokus o stručný popis zápasu s AC BUK. Velký respekt z výkonů hostujícího AC v posledních zápasech, opadl po necelých pěti minutách hry, kdy po pohledně založené kombinační útočné akci Hraničáře, Pepa Flaischmann zakončil střelou z úhlu kterou velmi dobře chytající hostující gólman vyrazil. Každý, kdo byl přítomen potvrdí, že v tomto duchu se odvíjela velká část zápasu. Staňkov s velkou chutí ke hře zakládal jednu pohlednou akci za druhou. Netvořili zbytečné chyby a v držení měli míč snad v devadesáti procentech hrací doby. Proto nedal na sebe čekat ani první úspěch zakončený střelcem Mírou Studničkou, kdy si mazácky pustil přihrávku do prostoru velkého vápna a lišáckou střelou skóroval. 1:0. Mužstvo Buku přitvrdilo, bohužel fyzickými ataky, jenž byly odměňovány žlutými kartami a bylo jich požehnaně. K vážnému ohrožení domácí branky se nedostali. Pouze jediná střela kontrolovaná domácím poušťákem skončila i k jeho překvapení na horní tyči. Přišlápnutá noha a loket v poušťákovo břiše při rohovém kopu bylo na dlouhou dobu jediné vážnější zapojení do hry. Naproti tomu tvrdost hostí poznal při šikovném gólovém úniku Pepča Fleischmann, jehož zastavil golman Buku cíleným zákrokem volajícím po červené kartě. Stačil však nasměrovat míč na rychlonohého Studánku a ten se nemýlil. 2:0. Tvrdost nezastrašila Hraničáře a drželi se svého stylu hry. Hosty z Buku tak vysvobodil až hvizd sudího oznamující odchod do kabin a to po jedné z kanonád, kdy končila jedna střela za druhou na jejich tělech v pokutovém území. Druhá polovina měla zcela shodný scénář. Jen prvních dvacet minut se dařilo proniknout hostím do pokutového území, ale jejich snaha nebyla zakončena vážnější střelou. V tlaku domácích se snažil zabránit i zástupce hostujícího mužstva na postranní čáře, který mával jak o život, ale vysloužil si jen posměch fanoušků, který podpořil svými "znaleckými" výroky. Jeho snahu se rozhodl obejít Hraničář několika sólovými akcemi, což se úspěšně povedlo a to dvakrát po sobě Mirkovi Studničkovi. Jeho úprk s balonem, kdy je schopen nadskakovat ještě nad "kosama" obránců a po té zakončit způsobem ze kterého je cítit chytrost, se nedá popisovat, to se musí vidět. Velkou zásluhu, nad "tak nízkým" skóre, má gólman hostí. Mařil střely i hokejovými zákroky, kdy nohama likvidoval hned několik samostatných nájezdů . Za "SUPER" výkon si zaslouží pochválit i každý hráč Hraničáře. Chvála padá i na hlavu sudího k jehož výkonu neměl a ani nemůže mít nikdo jedinou připomínku. Díky za příjemnou hru a s Fotbálkem Zdar!

Na pohodu.

Dalo by se napsat...."poušťákovo přezdívka sedí jako prd..l na hrnci". V případě Staňkovského gólmana, tato přezdívka platí dvojnásob. Vymlouvat se na neposekaný plac zasypaný listím a podmáčený terén není na místě. Hned v dobře rozjetém zápase proti posílenému mužstvu SK předváděli na těžkém terénu hráči Staňkova pohledný styl hry. To se však nedá říci o jejich golmánkovi, který se postaral o pokutový kop po deseti minutách , kdy vyběhl na hranici šestnáctky a místo míče se potkal s útočníkem domácích. Pentle jak vyšitá k pravému růžku. 1:0! Sólový únik mladého Moji, zakončený krásnou střelou na bránu, či rána do levé tyče v podání Standa Fila, ťukec Novák, Černoch, Fleischmann pokazil dobrý dojem ze hry opět poušťák jenž odkopával malou domu přímo do útočníka SK a míč skončil na" štěstí" u tyče branky hostí. Za jeho rozehrávání hry a odkopy by se styděl i žáček, prostě propadák. K jeho dalšímu štěstí nepolevoval výkon hostí a krásná střela Moji natáhla domácího gólmana před brankovou čarou. Domácí ohrožovali bránu jen střelami do pokutového území, které byl poušťák ještě schopen pobrat, ale to nemohlo omluvit jeho bídný výkon. Z další spolupráce již jmenovaného tria zakončil hlavou velký Pepi a radost z vyrovnání byla na místě. Do deseti minut týž hráč a úspěšný střelec střelou, která měla myšlenku, obhodil domácího gólmana a stav 1:2 vydržel až do poločasu. Druhá polovina hry nezačala pro Hraničáře nijak vesele. Neproměněné šance před domácí bránou potrestal domácí špílmachr tvrdou střelou z pravé strany k levé tyči a poušťákovo nové rukavice jen konečky prstů zahanbeně klesly k zemi. 2:2. Mužstvo Žďáru přidávalo na otáčkách a začalo přitvrzovat i střelecky. Jen Pán Bůh stál u poušťáka, od kterého se odrazila střela v momentě, kdy se svým spoluhráčem vletěli do střely k pravé tyči. Jedna akce domácích končila vyraženým balonem poušťáka a následnou ránou, kterou opět s Pánem Bohem vytlačil konečky prstů do břevna. Korunu zasadil opět svou zbrklostí v momentě, kdy přihrávku domu odkopával s vedle stojícím hrotem SK asi čtyři metry od ostatních hráčů. Odkop se odrazil od hráče domácích právě k ofsajdově postavenému hroťákovi a protože šlo o jasné zakázané postavení, nebránilo domácímu nic vstřelit za nechápajícími hráči Staňkova třetí gól SK. Smutná byla tato akce právě proto, že přestupek nebyl hlavnímu sudímu hlášen právě pomezním z řad Hraničáře. Vyrovnávací gól přišel opět z kopačky Pepiho, který po úmyslné ruce v pokutovém území neomylně poslal míč k pravé tyči ze značky pokutového kopu. Hraničář chtěl vítězství a tak vyléčená zlomená ruka Standy mu pomáhala vstát po tvrdé střele v letu k levé tyči domácí branky, kterou upravil skóre na konečných 3:4. K ohrožení ještě došlo střelou Máry Černocha zhruba z padesáti metrové vzdálenosti, či několika úniky beka Peti Jecha. Gólovou šanci zachránil za zády domácího čapáka zadák SK odkopnutým balonem několik centimetrů před brankovou lajnou a zmařená střela střídajícího hroťáka Staňkova vytlačená vybíhajícím domácím golmánkem . Práce sudího Švece, byla vynikající. Jeho pohyb na place nedával šanci domácímu pomeznímu ovlivnit hru máváním neexistujících postavení mimo hru. Zápas udržel bez debat, hrubosti s neomylným rozhodováním. Chvála! Dá se říci, že jen hostující poušťák pokazil celkový dojem hry a útěchou mu budiž jen vzpomínka na krásné okamžiky ze hry jeho spoluhráčů. Fotbálku Zdar!

..poušťákovo haňba!